Akt
Dolů po schodech
Tak zvolna, jako padá sníh
Pleť citrón, který zezlatavěl
Se sluncem splývá po stupních
Na sobě nic, tím méně v hlavě
Jsme lační dole v úkrytu
Na šustot stehen, z kterých sálá
Ten vzduch, nesoucí otisk rtů
Jejž procházejíc rozhoupala
Ta víla, velký výron vod,
Snáší svůj sestup jako kápi
Než dojde na poslední schod
Gesta v jednom tvaru stápí