Pohřeb
Čert nevyskočí z pod tohoto víka.
To dolehne, jen co mu zlíbá paní
ruce zkřížené, jejichž polaskání
už postrádá, a prsten nebožtíka
A ona pak dál už se nebrání
stu důmyslných lstí, jak na počkání
Vyvolat pláč, který se nedotýká
O rakev nejde! Byla pořízena,
jen jedna z mnoha jiných. Ani o to,
že ho tam zavřou, ale musí v zemi
být jako všichni. Sám, hluchý a němý,
netečný k drobnostem, z kterých se ona
celý den hroutí.
TAK UŽ ZAKLAPNĚTE, FUNEBRÁCI, VÍKO!!!!!!!!