Stejně všichni brzo...
Na trosky duše svojí hledíš
a mozek pravdu přijmout odmítá
svět náhle pouze černě vidíš
veškerá naděje ti někam odlítá
Co stalo se ti tak strašného
umřel dnes snad kus tvého já
to stává se, není to nic divného
teď smutek svůj pošli do pekla
Proč kazit si život smutkem
když už bez toho krátký je
je jak sešup po kopci prudkém
jen málo času ti smrt dopřeje
Nebožtík už v zemi leží
my dál žijem to se máme
já vám řeknu oč ve světě běží
všichni brzo pochcípáme!